Nedávno jsem měl možnost vystoupit v talk show London Real a zde vám přináším výběr několika témat, o kterých jsme hovořili…

Brian Rose: Grante, jak vnímáte Brity – mají jinou mentalitu než Američané?

Grant: Jsou konzervativní, zdovřilí, mají vybrané způsoby, jsou pořádkumilovní – v podstatě mají všechny vlastnosti, které já postrádám. Čímž nechci říct, že jsem nezdvořák, ale sociální normy, které se neustále snaží něco nebo někoho někam vměnstnat, to je téma se kterým bojuji celý život.

Anglie jsou vybrané způsoby na steroidech. Být korektní na steroidech, rozumíte?

V Anglii prostě musíte být gentleman. Já o svých pocitech naopak rád s lidmi mluvím. Jsem jako otevřená kniha, když přijde na emoce.

Můj táta zemřel, když mi bylo deset a když nemáte tátu, hodně věcí se pro vás změní.

Můj otec byl vynucovatel, moje maminka pravý opak … Pamatuji si, že poté, co táta umřel, maminka mě jednou přišla seřezat – vytáhla si na mě z legrace opasek – a já si říkal “to je legrační, já už teď vlastně nikdy nedostanu na zadek.”

Zůstal jsem zcela neusměrňovaný.

A s maminkou, která byla zmatená, vystrašená a snažila se s nastálou situací nějak vypořádat.

A škola take nepomohla, protože jsem byl věčně znuděný.

Narodil jsem se v Lake Charles v Luisianě. V malém městečku.

Brian: Jaké je to místo pro někoho, kdo nikdy nebyl v Luisianě a neví, že Lake Charles existuje? Jak byste to místo popsal princi Harrymu?

Grant: Je horké a je tam vysoké vlhkost.

Já jsem vyrostl v nižší střední třídě. Tím myslím, že jsme měli střechu nad hlavou, klimatizaci, topení, auto a kola. Ale měli jsme take starch.

Obrovský starch z prostředí – ekonomický starch.

Všechno byl otazník. Ta zkušenost mě bezpochyby učinila tím, kým jsem dnes.

Můj otec zemřel v únoru a maminka prodala dům v březnu. Takže jsem se v deseti letech naučil, že dům je závazek.

  • 76 % of Američanů žije od výplaty k výplatě.
  • 64 % of Američanů, kteří podnikají, hospodaří s nulovým ziskem, nebo jsou ve ztrátě.
  • Většina lidí nemá žádné peníze a konstatně se obává o své finanční prostředky.
  • Zadlužují se.
  • Neví, jak peníze vydělat.

Moje maminka měla plné ruce práce a nemluvila s námi o tom, že by peníze byly problém, ale viděli jsme, že je vystrašená – vystřihovala a vylepovala si například slevové kupóny.

V deseti letech jsem chtěl být mužem. Když jsem viděl, že ten, kdo má peníze rozhoduje o tom, kam půjdeme, chtěl jsem PENÍZE, protože to vypadalo, že s nimi získám kontrolu nad svým prostředím.

Zdálo se, že kdokoliv kdo má peníze, kontroluje, kam půjdeme, jak dlouho tam budeme a co budeme dělat.

Takže jsem vše odkoukával od svého staršího bratra, od svého bratra-dvojčete, svojí mámy a z televize.

To je to, co začíná formovat raný character každého jedince.

Můj otec chtěl být bohatý. Nikdy to sice neřekl přede mnou a nikdy se mu to ani nepodařilo, ale později jsem zjistil, že si velmi přál být bohatým.

Naplnil své osobní poslání jakožto muž a postaral se o svou rodinu, svou ženu a děti, ale nikdy se nedostal až ke svobodě, po které tak toužil.

Brian Rose: Povězte mi o svém dospívání Grante.

Grant: Beru drogy, to je to, co dělám. V 15 v 16 letech … Kouřil jsem prvně trávu.

Jsme v Lousianě – střílíme z pistolí … na cokoliv, co se pohne.

Měl jsem pušku ve dvanácti, byli jsme divocí.

Mívali jsme blátové války se sousedy v jezeře a házeli jsme lilky na jejich auta.

Byli jsme znudění.

Nejhorší problém společnosti je nuda.

Když jsou lidé znudění, stávají se problematickými.

Já byl znudění, tak jsem kouřil trávu v 16.

Věděl jsem, že je to strašné. Ani jsem vlastně nevěděl, proč to dělám. Věděl jsem, že toho budu litovat.

Ale znáte to, můj bratr kouřil také … tlak vrstevníků byl velmi silný.

Tak jsem kouřil trávu.

A další den jsem kouřil zsse. A najednou ze mě byl závislák. Jel jsem v drogách … a nikdo nezačne brat drogy s myšlenkou “Stanu se drogově závislým.”

Ale v horizontu dalších dvou let jsem bral drogy každý den.

Nejen trávu, ale i další věci, cokoliv. Kouřím, beru prášky. Jakoukoliv drogu.

Brian Rose: Jaké drogy jste užíval?

Grant: Bral jsem jakoukoliv drogu nebo alkohol, v podstatě cokoliv, co změnilo mou náladu nebo vyplnilo nudu.

A nejen nudu, ale taky NEGATIVITU, STRACH a NEJISTOTU v mém životě.

Na odvykačce řekli, že jsem nemocný. Já nevěřím tomu, že lidé mají nemoci.

Dnes existují “nemoci” na všechno, nelze je ani testovat. Nemyslím si, že jsem byl nemocný nebo že jsem byl nějak předurčen k tomu, aby se ze mě stal drogově závislý nebo, že mám snad DNA pro to, aby se ze mě stal podnikatel.

Já a Gary Vee jsme to spolu jednou probíraly – on si myslí, že podnikatelé mají své “podnikatelství” zapsáno v DNA.

Já mu odpověděl: “To je ta nejhloupější věc, jakou jsem kdy v životě slyšel. To by znamenalo, že někteří lidé nemohou být podnikateli, což není Pravda.”

Pokud užíváte drog, nezáleží na tom, jaká je vaše DNA … cokoliv, čeho děláte hodně – pokud chodíte často do casina, hodněkrát hrajete – se stanete vaší závislostí.

Pokud hrajete dostatečně často nějakou hru, dostatek levelů Candy Crushe, budete chtít dostat se do dalšího levelu. A to je to, co se u mě stalo s drogami.

Drogy jsou jen jedna věc, ale ta začne nahlodávat a kousek po kousku rozkládat jedincovo sebevědomí … a potom po z něj začně ukusovat celé velké kusy.

Když mi bylo 20, byl jsem tak blízko nule jak jen člověk může být.

Myslel jsem, že jsem narazil na dno. Ale jak se ukázalo, těch den bylo mnohem více.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Show Buttons
Hide Buttons